Pardon, pardon, pardon. Ale ono prostě není kdy. A když je kdy, zasekne se blogger po celý stránce, co napíšu. Teď zdravím z postele - antibiotika dobraný, jen mám chvilku na odpočinek. :) Jak se všichni máte? Pište mi taky trochu, hlavně kdy se chystáte přijet! Sice je tu posun jen hodinovej, ale vždycky když mám chvilku, skoro nikdo není online.
Jinak mám spoustu novejch zážitků, jen si je bohužel už zase nepamatuju. Ale témata jsou furt stejný. Britové se baví následovně: Víš jak poznáš cizince? Má na sobě mikinu!
... co mikinu... Zrovna čekáme na pátej autobus v řadě, protože řidiči předtím prostě nezastavili i když měli, klepu se a přemýšlím, jestli je hodně velká blbost začít nosit zimní kabát. Rozhodnu se, že mi asi nezbyde nic jinýho, než ho večer vytáhnout (i když fakt nevím, co budu nosit v zimě), rozhlídnu se, kde ten *** autobus je a vidím vedle sebe třináctiletýho klučinu v krátkym rukávu s mikinou přes ruku. Áááááááááááááá! Takže mikina, postel, čaj, topení!
Jiný zážitky mě zrovna nenapadaj. Večer se chystáme na Goose Fair, jednu z nejstarších poutí v Evropě, ale jen na chvilku samozřejmě, nesmím se přepínat. :-D A teď si jdu přečíst aspoň něco málo do školy. Mějte se!
Žádné komentáře:
Okomentovat